.

Stránky o strongholdu crusader a dalších dílech strategické hry stronghold

Historie o křižácích


něco o historii křižáku o co taky jde ve hře.

První křížová výprava

Vyhlášena r. 1095, realizována 1096. Ta to první výprava byla zároveň jedinou, která zaznamenala vojenský úspěch. Cílem bylo dobytí Jeruzaléma, města posvátného jak pro Křesťany, tak pro Araby. Roku 1078 byl Jeruzalém dobyt Turky, jež povraždili všechno křesťanské obyvatelstvo a nedovolili křesťanům nadále činit pokání v těchto místech, jako jim to do té chvíle umožňovali Arabové. Přestože byla papežova výzva adresována především šlechtě, jako první se pro věc nadchla městská, i venkovská chudina. Je pochopitelné, že v době, kdy měla církev takovou moc byli lidé nadšeni pro konání „svatých povinností". Vytvořilo se několik neorganizovaných houfů, které se bez jakékoliv přípravy vydaly na cestu. Později, r. 1096, byli Turky buďto povražděni, nebo odvlečeni do otroctví. Naproti tomu šlechtici a jim podobní se zdráhali opustit svou zem, kde měli zajištěno postavení, zajištěnou moc. Přesto se křižáci na cestu vypravili. Na blízkém východě dobyli několik území a založili dva křižácké státečky - Antiochejské knížectví a hrabství Edessu, později, r. 1099 křižácká vojska dobyla Jeruzalém a většinu obyvatelstva povraždila. Tak vzniklo Jeruzalémské království, jehož hlavním městem se pochopitelně stal Jeruzalém. Roku 1100 byly vypraveny menší křížové výpravy, na podporu nově vzniklých křižáckých států. Většina jich ovšem byla zničena Turky.

Druhá křížová výprava

Vyhlášena r. 1145, papežem Evženem III., realizována r. 1046-47 jako reakce na dobytí hrabství Edessy. Tato výprava nedosáhla ve Svaté zemi žádného úspěchu, ovšem na Pyrenejském poloostrově, kam její účastníci také mířili, byly úspěchy podstatně větší.

Třetí křížová výprava

Vyhlášena papežem Řehořem VIII. r. 1187, realizována o rok později. Na této křížové výpravě se podíleli tři nejvýznamnější evropští panovníci: Fridrich I. Barbarossa, Filip II. August a Richard I. Lví Srdce. Proslulý sultán Saladin podnikl r 1182 útok na Jeruzalémské království. Tento útok byl odvetou za nájezdy podnikané Antiochijským knížetem, který jimi porušoval příměří. Zaznamenal spoustu vojenských úspěchu, jejichž vyvrcholením bylo rozdrcení unavené a žíznivé křižácké armády r. 1187 v bitvě u Hattínu. Po třech měsících od tohoto masakru složil i Jeruzalém zbraně. Jelikož se druhá křížová výprava nesetkala s úspěchem, Evropa na mnoho let ztratila zájem na křižáckých státečcích na východě. Tato výprava sice nesplnila její účel, kterým bylo dobytí Jeruzaléma zpět, ovšem pomohla alespoň částečně opravit Jeruzalémské království a postavit jej na nohy. Nezaznamenala ani zdaleka tolik výsledků vojenských, jako diplomatických.
Dětská křížová výprava

Jelikož Jeruzalém stále zůstával nedobyt, byla zorganizována výprava skládající se pouze z dětí. Podle tehdejších názorů neměli „hříšní dospělí" sebemenší šanci dobýt toto svaté místo zpět. Jakmile děti dorazily k moři (středozemnímu), mělo se rozestoupit a poskytnout jim místo pro průchod suchou nohou. To se ovšem nestalo, takže několik tisíc vysílených, hladových dětí bylo chyceno v pasti mezi mořem a cestou zpět. Dětem byl nabídnut bezplatný převoz přes moře, bohužel padly za oběť otrokářům... V současné době je tato výprava považována za pouhý omyl. Tak či tak, byla by škoda nezmínit se o ní.

Čtvrtá křížová výprava

Jeruzalém byl opět v rukou muslimů a papež, Inocenc III. Opět vyhlásil křížovou výpravu. Stalo se tak r. 1198., výprava se vydala na cestu r. 1201. Tato výprava ovšem nesměřovala do Svaté země, ale do Egypta, kde vládli Saladinovi nástupci. Jediným opravdovým úspěchem bylo snad dobytí Konstantinopole, roku 1204. Opakovalo se vraždění z r. 1099, v Jeruzalémě.

Pátá křížová výprava

Roku 1215 vyhlášena na lateránském koncilu, vypravena r. 1217. Cílem byl opět Egypt; především přístav Damietta, jež byl pro Araby velmi důležitým. Přístav byl dobyt, přesto výprava ztroskotala na hladomoru, záplavách a muslimských protiútocích.

Šestá křížová výprava

Ve třináctém století byla zorganizována další výprava, pod vedením Fridricha II. Díky diplomatickým jednáním se povedlo získat většinu starých území, především Jeruzalém. Ten byl ovšem později, přesněji roku 1244 znovu obsazen Egyptskými oddíly.

Sedmá křížová výprava

Zpráva o opětovném dobytí Jeruzaléma evropany již tolik nevzrušovala (aby taky jo, bylo to pořád dokola :-)) a tak se ani sedmá výprava nesetkala s velkým ohlasem. Proběhla v letech 1248-1256, hlavně pod vedením Ludvíka IX. Skončila (jak jinak) katastrofou. Samotný král byl zajat a později propuštěn po zaplacení výkupného.

Osmá křížová výprava

Roku 1270 se Ludvík IX. Opět vydal na pomoc křižáckým městům. Stejně jako princ Eduard, následovník anglického trůnu dorazil pozdě, výprava opět neuspěla.

Konec křižáckých států

Později byla dobyta Antiochie, křižácký hrad Krak des Chevaliers, následně likvidovány všechny zbývající křižácké državy na východě. 1289 byl dobyt Tripolis, 1291 padl i Akkon, jehož křesťanské obyvatelstvo bylo vyvražděno.
Najdi jednoduše to co hledáš na této stránce
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "8040"

Jaký hrajete nejčastěji stronghold?

stronghold crusader (495 | 76%)
stronghold 1 (43 | 6%)
stronghold 2 (22 | 3%)
stronghold legends (30 | 5%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one